Uskupené směry:

Manifest české moderny
Skupina protispolečenských buřičů – Šrámek, Dyk – proti společnosti
Dekadence – dekadentní sklony;je spojena se satanismem; Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček, Arnošt Procházka
Nový kult – sdružoval anarchisty – S. K. Neumann, Toman, Gellner, Šrámek; odmítali jakoukoliv autoritu (hlavně stát), otevřenost
(hlavně v erotice; náznaky satanismu a antimilitarismu)
Satanismus – oslava Satana, nespokojenost, 1894 proces s Omladinou – vykonstruováno, studenti byli nařčeni ze spiknutí proti
rakouské vládě – odsouzeni (S.K.Neumann) – vězení
Symbolismus – Sova, Březina
Impresionismus – Šrámek
Josef Svatopluk Machar – představitel České moderny, průkopník realismu, rozchází se názorově s Masarykem
lyrika – Confiteor I-III- z latinského zpovídám se; kritika současné doby, pocity zklamání
Čtyři knihy sonetů – členění podle ročních období, pocity zklamání – vyjadřuje dojmy celé generace (Sonet na sklonku
století – smutek z konce, Sonet o dějinách sonetů, Sonet o sobě)
Tristium Vindobona – = Vídeňské žalozpěvy; politická lyrika reagující na současný stav, skeptické
epika – Zde by měly kvést růže – kritizuje špatné sociální postavení ženy, ta je „otrokyní otroka“ (Teta, Žena, Magdalena)
Magdalena – prostitutka je lepší než její okolí, kritika pokrytectví
Svědomím věků – epický básnický cyklus-zabývá se etickými hodnotami a jejich vývojem, ukazuje to na významných
osobnostech
V záři helénského slunce – antiku považuje za vrchol lidstva
Jed z Judey – odsuzuje křesťanství
Golgata
Posel – přináší smutné zprávy, musel odejít z boje, který je předem prohraný, jeho život skončil u Thermopyl, stydí se,
smysl pro čest
– Machar hledal ideál člověka v Antice