Specifické znaky českého humanismu:
– snaha po rozšíření humanistické vzdělanosti
– vyrovnání se s kulturou jiných evropských zemí
– obsahově – převaha naukového charakteru literatury
– literatura pro měšťanstvo, zaměřená k životní praxi
– vliv latiny na rozkvět spisovné češtiny, význam knihtisku
náznaky už v době Karla IV. (přátelství s Petrarcou), plný rozvoj až v 15. a 16. století (s reformačním hnutím).
b) Nauková literatura a cestopisy jako typická díla českého humanismu, autoři, díla.
Který vzdělanec a biskup Jednoty bratrské vynikl ve své péči o český jazyk a v čem spočívá její význam.
Dvě linie českého humanismu:
1) latinská
Jan z Rabštejna – diplomat Jiřího z Poděbrad
– „Dialogus“ – rozhovor 4 šlechticů o soudobé politice
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – píše filozofickou prózu a básně
