Bídníci / Ubožáci (1862):
Bídníci / Ubožáci (1862): „ponížení člověka v proletariátu, úpadek ženy, mrzačení dítěte tmou“, hl. postavy: galejník Jean Valjean, biskup Myriel, svobodná matka Fantina, její dcera Cosetta, její milenec Marius, bezcitný policejní prefekt Javert
– Alexandre Dumas ml. (1824-1895):
Dáma s kaméliemi (1848): jakoby podle pravdy . Dumas si koupí na dražbě z pozůstalosti po kurtizáně Markétě Gautier knížku Manon Lescaut s věnováním od Armanda Duvala. Zjistí si o ní víc a Duval mu vypráví. Zamiloval se do ní a získal její lásku, ona má TBC, chce si ji vzít, ale jeho otec ji přesvědčí, aby mu nekazila pověst, jinak by se nemohla vdát jeho sestra. Markéta ho opustí, Duval neví proč a mstí se. Odjede do Egypta, tam ho zastihne její dopis, aby se vrátil, ale nestihne to před její smrtí. v zdramatizované verzi to stihne a ona umře v jeho náručí. viz La Traviata
– George Sand (Aurore Dupin, provd. Dudevant; 1804-1876): první spisovatelka-feministka, s manželem se brzy rozešla, žila v Paříži bohémským životem, pobuřující milostné vztahy , velkou inspirací Boženy Němcové
Indiana (1832): ideální láska, emancipace žen
– Alfred de Musset (1810-1857): ‚mladý stařec‘, nebouří se proti době: pesimismus → žádné východisko
Zpověď dítěte svého věku (1836): autobiografické, inspirace vztahem s George Sand; hrdina Octave vyrostl v pesimistickém prostředí, jeho generace ničemu nevěří, není schopen upřímné lásky, nic ho neuspokojuje; pozná vyrovnanou ženu (G.S.), která by ho mohla zachránit, ale svými výbuchy žárlivosti ji ztratí
