Český jazyk studium

1. období se zabývá historií a vlastivědou. V dějepisectví se zaměřili na zkoumání historických pramenů.Gelasmus Dobner (1719-1790) byl to kněz, studoval Hájkovu kroniku a odhalil její nespolehlivost. Své výzkumy, zápisky a rozbory (mimo jiné...

– dramatik a lyrik (Óda na radost), překladatel– v popředí problematika svobody člověka, odpor k pokrytectví– drama LoupežníciKarel Moor – hraběcí syn, připraven intrikami bratra o otcovu důvěru, snoubenku, dědická práva đ touží pomstít...

Mezi lety 1770-1850Koncem 18. stol. se feudalismus stal přežitkem a vznikl nový směr osvícenectví. Pokrok, rozum a věda bojovali proti nevědomosti, slepému následování náboženské víry a pověrám. Hlavním prvkem se stal rozum.U nás nebylo...

18. st. znaky:– navazuje na renesanci, rozvíjí tradice racionalismu, optimismu; kritika absolutismu a reakce– důvěra v ”osvícený” rozum (poznaná pravda), prosazuje svobodu myšlení a rovnost– sepětí osvícenství s literaturou: spisovatelé byli zároveň vědci, filozofy,...

znaky:– přechod mezi klasicismem a romantismem– důraz na cit– odmítnutí konvencí, příkazů, řádu – i v umělecké tvorbě (požadavek tvůrčí svobody)– návrat k přírodě, k lidové slovesnosti– vzor – venkovský, prostý, nezkažený člověk, prostý...

Slova zdomácnělá:slova, která byla do češtiny přejata z jiného jazyka, ale již se po stránce hláskové a tvarové přizpůsobila českému jazyku, takže si jejich cizí původ uživatelé jazyka ani neuvědomujíSlova cizí:,slova přejatá, která se...

2. pol. 17. st., 18. st.(z lat. vynikající, vzorný) znaky:– jednotné principy a pevný řád– rozumová kázeň (cit podřízen povinnosti a rozumu × baroko)– krása je v pravdě a v obrazu přírody– vzor –...

– kněz, pokračovatel Balbína– byl jezuitou, historiograf, stejně jako Balbín byl vlastenec– dochází u něj k rozporu kněze a vlastence– píše česky i latinsky– dějiny Moravy: „Předchůdce moravopisu“ Jan František Beckovský (1678-1725)– historik a...

LITERATURA LIDOVÁ A POLOLIDOVÁ: anonymní, existují zde i vzdělanci, i divadelní hry (frašky a interludia),Kocmánek,Vavák,..-Václav František Kocmánek– „Lametacio rustikána“-selsky otčenáš , parodie na skutečný otčenáš, každý verš končí výrokem z otčenáše– rozvoj kramářské písně-...

existuje tradice humanitní literatury– zúžení vzdělanecké základny– omezen rozsah témat – cenzura– vrací se legendistika (středověký typ) a postava světce– náboženská literatura –velký rozsah– marnost a konečnost života – založeno na kontrastech– celé 17.století...